Daněk evropský - Dama dama

Tabulka správné chovnosti daňka :

Hodnocení trofeje daňka:

Definice typické daňčí trofeje: typická trofej daňka evropského je taková, na níž lze uplatnit mezinárodní hodnotitelskou metodu v plném rozsahu.

Možné výjimky jsou tyto:    a) když trofeji chybí jeden očník,
                                        b) když trofeji chybí jeden opěrák.

Případ a) a b) platí alternativně, to znamená, že na celém paroží může chybět jen jeden očník nebo jeden opěrák. Paroží, jemuž chybí oba očníky, nebo oba opěráky nebo jeden očník a jeden opěrák, je považováno za atypické a z hodnocení se vyřazuje. Za chybějící výsady se považují jen ty, které nebyly vůbec vytvořeny. Ulomené výsady nejsou důvodem k prohlášení trofeje za atypickou. V případě, kdy je opěrák nasazen vysoko a vzniká pochybnost, zda se jedná o opěrák nebo abnormální výsadu v přední části lopaty, pak za opěrák považujeme výsadu tehdy, kdy průsečík její osy se spodní stranou paroží se nahází v lodyze, tedy v onom místě, které má menší obvod než 130% měřeného spodního obvodu lodyhy.

Vysvětlivky k hodnotitelské tabulce – daněk evropský:

1.1 Délka lodyhy se měří od spodního okraje růže až po nejvyšší, tedy nejvzdálenější bod uzavřené lopaty. Lopatovité výběžky v horní části lopaty se zahrnují do uzavřené lopaty jen v tom případě, kdy jejich šířka je větší než polovina největší měřené šířky lopaty. Při měření délky lodyhy se pásmo nasadí na spodní okraj růže na vnější straně lodyhy, úhel mezi růží a lodyhou se přitom nepromačkává a pásmo se přepne na místo 3 cm nad růží a dále se vede plynule po vnější straně lodyhy sledujíc její zakřivení až na nejvyšší bod uzavřené lopaty. V lopatě se pásmo nesmí vzdálit od předního okraje lopaty víc, než je nejkratší vzdálenost nejvyššího bodu uzavřené lopaty od předního okraje lopaty. U paroží s rozeklanými lopatami nelze vést pásmo přes mezery v lopatách vzniklé rozeklaností lopat.

1.2 Délka očníku se měří od horního okraje růže o spodní straně očníku až po jeho hrot. V případě, kdy je očník nasazen vysoko nad růží, měří se jeho délka až od místa, kde se očník zřetelně vyčleňuje z lodyhy.

1.3 Délka lopaty se měří po vnější straně lopaty od místa, kde se lodyha začíná rozšiřovat v lopatu, až k nejvyššímu bodu uzavřené lopaty, tedy ke stejnému bodu a po stejné linii, po níž byla měřena délka lodyhy. U rozeklaných lopat nelze vést pásmo přes mezery v lopatách vzniklých rozeklaností lopat. Pro přesné stanovení místa, kde se lodyha začíná rozšiřovat v lopatu, platí:

a) je to místo nad místem měření horního obvodu lodyhy, kde je tento obvod lodyhy větší o 1 cm.

b) v případech, kdy horní obvod lodyhy je větší než 130% měřeného spodního obvodu lodyhy (případ nízko nasazené lopaty), je to místo na vnější straně lodyhy, kde se protíná osa opěráku s osou lodyhy.

c) v případě, kdy chybí opěrák (pro typickou trofej může chybět pouze na jedné lodyze), je to místo nad měřením spodního obvodu lodyhy, kde je obvod lodyhy větší o 1 cm než spodní obvod lodyhy, viz. dále 1.6.

1.4 Šířka lopaty se měří jako obvod lopaty těsně přiloženým pásmem na nejširším místě lopaty, pokud možno kolmo k myšlené podélné ose lopaty, bez ohledu na krajkování a krajkovité výrůstky. Pro šířku se započítává polovina tato měřeného obvodu. Největší šířka lopaty se vyhledává několikerým zkusmým měřením. U rozeklaných lopat nelze vést pásmo přes mezery v lopatách vzniklé rozeklaností lopat.

1.5 Obvod růže se měří pásmem těsně přiloženým k obvodu růže s přepnutím všech rýh.

1.6 Spodní obvod lodyhy se měří na nejslabším místě lodyhy mezi očníkem a opěrákem. Chybí-li očník, měří se na nejslabším místě mezi růží a opěrákem. Chybí-li opěrák, měří se na nejslabším místě mezi očníkem a lopatou; tato hodnota pak platí pro spodní i pro horní obvod lodyhy. Případný výskyt nadočníku se nezohledňuje a nemá na místo měření vliv. Nejslabší místo se vyhledává několikerým zkusmým měřením.

1.7 Horní obvod lodyhy se měří na nejslabším místě mezi opěrákem a lopatou. Nejslabší místo se vyhledává několikerým zkusmým měřením. Je-li naměřená hodnota menší než 130% měřeného spodního obvodu, započítává se celá; je-li větší, započítává se pouze 130% hodnoty spodního obvodu.

1.8 Čistá hmotnost trofeje se zjišťuje vážením s přesností na 0,1 kg, a to bez spodní čelisti, nejdříve 3 měsíce po ulovení. Jestliže je lebka seříznutá „nakrátko“, řez prochází v polovině očních důlků a zůstávají zachovány nosní kosti a příslušná část lebky, pak se srážka na lebku neprovádí. Jestliže byla lebka seříznuta nad očními důlky a nejsou zachovány nosní kosti, neprovádí se přirážka hmotnosti jako náhrada za příliš zkrácenou lebku. Pro předběžné, neoficiální hodnocení se u čerstvě preparované, avšak oschlé trofeje doporučuje srazit 10% zjištěné hmotnosti na vlhkost.

2.1 Přirážky:
2.1.1 Barva

Světle žlutá nebo uměle barvená                                                 0 bodů
Šedá nebo středně hnědá                                                           1 bod
Hnědá až černá                                                                         2 body

Světlejší zbarvení vnitřních ploch lopat je považováno za normální a neovlivňuje hodnocení.

2.1.2 Krajkování Do krajkování počítáme palec a výrůstky na zadní straně lopaty, které jsou nejméně 2 cm dlouhé. Palec je první prstovitý výběžek na nejspodnější zadní straně lopaty, může být i rozdvojený.


2.1.3 Vyspělost, pravidelnost a tvar paroží uděluje se maximálně 5 bodů, z čehož lze dát za vyspělost (mohutnost) až 3 body, za ušlechtilý tvar lopat a pravidelnost až 2 body. Jako pomůcku pro udělení bodů za vyspělost lze do určité míry brát zjištěnou čistou hmotnost trofeje tak, že trofeji o hmotnosti.

 
2.2 Srážky:

2.1.1 Nedostatečná rozloha Rozloha se měří kolmo na podélnou osu lebky jako vnitřní vzdálenost pro průsečíků měření délky a šířky lopat. Není-li spojnice těchto dvou bodů kolmá na podélnou osu lebky, měříme z každého průsečíku kolmo na protější vnitřní stranu protilehlé lopaty a za rozlohu bereme větší hodnotu.


2.2.2 Vady lopat – nežádoucí tvar lopat.
Za žádoucí tvar daňčích lopat považujeme obdélníkovitý tvar, přičemž by šířka lopaty měla být větší než 30% její délky, za optimum lze považovat šířku kolem 4% délky lopaty. Lopaty, jejichž šířka je menší než 15% jejich délky, považujeme za šavlovité. U dalších uvedených vad lopat si představíme lopatu jako obdélník z naměřené délky a šířky lopaty a penalizujeme za chybějící plochu lopaty.

2.2.3 Vady okrajů lopat Za nežádoucí okraje lopat se považují zcela hladké nebo troudovité zadní okraje, za tyto vady se udělují srážky 0 až 2 body.

 
2.2.4 Nesouměrnosti a nepravidelnosti Za nesouměrnosti a nepravidelnosti považují: nestejné postavení lodyh, výrazně nestejná délka lodyh, velké rozdíly v délkách očníků, případně opěráků. Za tyto vady lze udělit 0 – 6 bodů srážek.

U přirážek za barvu, krajkování, vyspělost a tvar paroží a srážek za vady lopat, nesouměrnosti a nepravidelnosti můžeme použít i poloviny bodu.

Texty  Ing. Karel Klusák
použitá literatura Hodnocení loveckých trofejí zvěře z celého světa